"Působením řady vnějších vlivů došlo k nepředpokládanému zvyšování finanční náročnosti," píší v závěrečném hodnocení ministerští úředníci. Jaké vlivy to byly? Světová finanční krize, sněhová kalamita a kurzový pohyb švýcarského franku. Právě tyto aspekty prý způsobily, že se pořadatelům nepodařilo naplnit kasu částkou o osmdesát milionů vyšší, a zároveň o dalších devětadvacet milionů víc utratili.
Proč tedy víc nešetřili? Těžko říct. Tím se zpráva nezabývá. Byť upozorňuje i na fakt, že problémy s nastavením finančních zdrojů provázely celé přípravy i konání šampionátu. "To, že s krizí měla už organizace nějakou formou počítat, je pravda. Bohužel se tak nestalo," připouští pro LN náměstek ministra školství Jan Kocourek, který má oblast sportu na starosti.
Zároveň ale na omluvu pořadatelů, stejně jako dokument, uvádí, že s podobnými problémy se v poslední době vyrovnávají všechny velké akce - olympijské hry v Montrealu 1976 i Vancouveru 2010. V Liberci je ale situace jiná. Stát poslal oproti původním plánům do Liberce 189 milionů tři měsíce před začátkem šampionátu, tedy již v době finanční krize. Přesto se nepodařilo rozpočet naplnit.
DÁLE ČTĚTE |
"Kdybychom na vstupném vydělali šedesát milionů, tak jsme v pohodě," řekla ještě pár týdnů před šampionátem časopisu Týden šéfka pořadatelů Kateřina Neumannová. Výsledek? Organizátoři vydělali pouze třicet milionů, dluh byl přesto o sedmdesát milionu vyšší. I proto se očekávalo, že zpráva ministerstva bude obsáhlejší.
"Vzhledem k tomu, jak dlouho se na zprávu čekalo, bych očekával, že tam bude přesně vyčísleno komu, za co a jaké bylo plnění. Toto by mi nestačilo ani jako zastupiteli města," řekl pro Českou televizi opoziční liberecký zastupitel Jiří Šolc. A zklamaní mohou být i věřitelé. Dokument jasně říká, že stát neučinil žádné rozhodnutí, které by poskytovalo garanci k financování případných ztrát organizačního výboru.
Přesto, jak již avizoval ministr Dobeš, je stát připraven podílet se zčásti na závazcích vrácením DPH z nezaplacených faktur. Podle ministerstva školství by se ale vypořádání s věřiteli mohlo ještě měnit. "Setkal jsem se s věřiteli a myslím, že jsme společně přišli na něco, co by mohlo uspokojit všechny strany, ale je to řešení, které je třeba prodiskutovat, a nerad bych říkal něco konkrétního," naznačil Dobeš.
Šanci cítí i věřitelé. "Konečně se s námi začal někdo bavit. Na té zprávě se rozhodně nepracovalo osmnáct měsíců. Premiér Fischer se však tomuto problému vyhýbal," míní zástupce věřitelů Vojtěch Hlaváček. Kdo naopak může být spokojený, je Kateřina Neumannová. Její hra na schovávanou vyšla. Pokud vláda dokument schválí, očekává, že nařčení ze špatného hospodaření skončí.
"Od projednání závěrečné zprávy očekávám především definitivní konec celé této kauzy. Padne nějaké rozhodnutí, kterému se budeme muset všichni přizpůsobit," dodala pro ČT.
LIBERECKÉ ZÚČTOVÁNÍNa závěrečnou zprávu o mistrovství světa v Liberci čekají politici, Svaz lyžařů ČR i věřitelé. Původně měla být hotova už koncem minulého roku. K předložení vládě ale dosud nedošlo. Co říká závěrečná zpráva: Organizace světových pohárů nebyla kryta žádnými zdroji a bylo nutné řešit strukturu státní podpory pro samotné pořádání jak světových pohárů v roce 2008, tak i samotného MSL 2009. Rovněž nebyl nastaven systém infrastrukturního zabezpečení pro pořádání MSL 2009, čímž došlo k odčerpání zdrojů na samotnou organizaci MSL 2009 v objemu desítek milionů korun. Na ekonomickém výsledku šampionátu se zásadně projevila světová finanční krize, která v plné míře zasáhla Evropu včetně českých firem. V této situaci došlo ke zvýšení nákladů ve výši 29 milionů a k deficitu na příjmové stránce MSL ve výši 80 milionů. Organizace MSL 2009 byla po sportovní stránce a v měřítku mezinárodní prezentace úspěšnou akcí České republiky, ale po stránce ekonomické se přiřadila k ostatním velkým sportovním akcím, které se konaly nebo jsou připravovány a u nichž došlo nebo dochází k navyšování investičních i neinvestičních nákladů až na dvojnásobek a k poskytování vládních garancí vztahujících se k pořádání těchto akcí. Jednalo se o olympijské hry v Montrealu 1976, Aténách 2004, Vancouveru 2010... Realizace projektu pořádání MSL 2009 ukázala, že působením řady vnějších vlivů došlo k nepředpokládanému zvyšování finanční náročnosti, a to jak v investiční oblasti, tak i v oblasti neinvestičních výdajů. Problémy s nastavením finančních zdrojů a jejich strukturou provázely celé přípravy a konání MSL 2009. V období 2004 až 2008 bylo přijato několik usnesení vlády k přípravě a konání mistrovství, ale obvykle řešila otázku infrastruktury, která byla několikrát modifikována. Z tohoto důvodu nebyla otázka organizace řešena s takovou důležitostí, jakou by si zasloužila. Nenaplnění rozpočtu organizace MSL 2009 na straně příjmů bylo způsobeno drastickým snížením cen vstupenek, a to ve všech kategoriích, což bylo způsobeno dopady světové finanční krize. Zvýšení výdajů rozpočtu organizace MSL 2009 vyplynulo z aktuální situace při MSL 2009, kdy bylo potřeba zvýšit náklady na kalamitní stav v průběhu akce, a z dodatečných nákladů na licenční poplatky mezinárodním autoritám. Celkový deficit rozpočtu dosáhl objemu 116 milionů korun. Vláda neučinila rozhodnutí, které by poskytovalo garanci k financování případných ztrát vzniklých pořádáním MSL 2009, a nemá tedy žádnou povinnost vypořádávat závazky organizačního výboru OC FIS NORDIC WSC 2009. Vzhledem k významu a prospěchu této akce je však vláda České republiky připravena nezapočítat do státního rozpočtu výnosy soukromých subjektů z DPH, které odvedly do státního rozpočtu, ale které se nezakládaly na skutečném plnění ze strany OC FIS NORDIC WSC 2009. Na základě toho se vláda České republiky rozhodla poskytnout účelovou dotaci Statutárnímu městu Liberec, které ji použije na úhradu DPH odvedené do státního rozpočtu u subjektů, vůči nimž má OC FIS NORDIC WSC 2009 závazky. Působením řady vnějších vlivů došlo k nepředpokládanému zvyšování finanční náročnosti. |
