Příprava na tento megalomanský apríl započala již při nominaci české fotbalové reprezentace. Jak jinak si vysvětlit přítomnost Davida Rozehnala, když se k české národnosti hlásí minimálně pětice dalších stoperů stejných kvalit, z dobrých týmů a zejména pravidelně nastupujících. Taktická příprava posléze zřejmě proběhla ve stylu: hlavně se nenechte vyprovokovat k fotbalu. A pak: bum, bum. Míč létal přes zálohu jako cihla, hra vše na Kollera vyšperkovaná o to, že Dino už v reprezentaci nefiguruje. Zmatení Slováci si raději branku vstřelí sami. Za břicho se popadám.
I televize Nova se nenechala zahanbit a odhodlala se k drsnému představení. Takže jsme museli poslouchat jak „útočíme po kraji“, přestože v té době se hnali do útoku hosté. Když komentátor řval po vítězné brance Slováků hurónské: „góóól“, ztratil režisér přenosu nervy a raději vypnul na několik vteřin zvuk. Bohužel odvahu nesebral ve chvíli, kdy pozápasovou porci plácání trenéra Rady nechal netknutou. Perly typu: „Kluci bojovali“, „To je otázka pro někoho jiného“ (na dotaz kdy už konečně vypadne z lavičky), skutečně mohly zůstat nevystřeleny do éteru. K všeobecnému šílenství se připojili i televizní diváci, kteří jako hráče utkání zvolili matného Milana Baroše.
Takže dost! Navrhuji se postavit před národ, činit pokání za trapný žert a utkání sehrát ve vší důstojnosti znovu.
