LN: Na Anfield Road jste v roce 2009 odcházel se snem, že si jednou zahrajete vedle Stevena Gerrarda. Máte k tomu blízko?
Od začátku nastupuju za rezervní tým a doufám, že někdy udělám i ten poslední krok. Vím, že to bude strašně těžké. Konkurence je obrovská. Tady má každý mladý fotbalista obrovskou kvalitu. Nezbývá mi než dál dřít a věřit, že jednou dostanu šanci.
LN: Vybral si vás sám trenér Rafael Benítez, teď je ale hlavním koučem klubová ikona Kenny Dalglish. Mluvil jste s ním o své budoucnosti?
O tom jsme nemluvili. Jinak ale pana Dalglishe dobře znám. Než se znovu vrátil do pozice hlavního trenéra, působil u akademie. Proto jsem ho potkával skoro každý den a často s ním hovořil. Jenže to se teď úplně změnilo, teď má důležitější práci.
LN: Takže nevíte, na čem jste?
Tady nikdy s jistotou nevíte. Záleží na situaci v prvním týmu, jestli zrovna potřebuje hráče, jako jsem já, můj post. Zatím se to ale vyvíjí dobře, protože mě klub za dva roky neposlal ani jednou na hostování. Asi se mnou nějaké plány má.
LN: Přestup tedy neplánujete?
Chci zůstat, ale v životě nikdy nemáte jistotu. Všechno se může rychle změnit. Jsem po zranění. Nemusím třeba pravidelně hrát nebo mě klub nebude chtít. Zatím se ale zdá, že to takhle neskončí.
LN: Nikdy jste nezapochyboval?
Nikdy jsem nelitoval a nikdy nebudu. Liverpool mi dal hodně, vyspěl jsem fotbalově i jako člověk.
LN: Setkáváte se také s fotbalisty A-týmu?
Trénujeme na stejném stadionu. Nejvíc mluvím se Slovákem Martinem Škrtelem. Ze začátku jsem za ním chodil skoro se vším. Teď ho ale nemusím tak často otravovat, už si poradím sám. (smích)
