Jak vám bylo, když jste šli ke kotli fanoušků a oni křičeli "My chceme Slavii"?
Příjemné to nebylo, ale měli na to samozřejmě právo. Oni nás celý zápas skvěle povzbuzovali a my jsme předvedli takovýhle výsledek. Ale nakonec se to zlomilo a proběhla normální děkovačka.
Co se tam vlastně dělo?
No vyslechli jsme si pár nepěkných věcí, ale k to k tomu patří a jak jsem říkal měli na to právo. Já jsem si pak vzal na chvíli slovo a řekl jsem jim, že v pondělí to bude úplně jiné.
Dnešní zápas navštívilo necelých deset tisíc diváků, není to na evropské poháry málo?
To nemohu posoudit. Fanoušci tu tradičně vytvořili skvělou kulisu a nás mrzí, že jsme se jim neodvděčili lepším výsledkem.
Kde se zápas lámal? Byl to ten váš vlastní gól, který vás nahlodal?
To si nemyslím. Po tom góle jsme hráli ještě aktivně, měli jsme šance. Když padl ten druhý bylo to horší. Oni si rychle nabíhali dopředu a my jsme nedokázali jejich protiútoky zachytávat.
Co se vlastně stalo při té situaci, kdy jste se trefil do vlastní sítě?
Hub (David Hubáček) tam netrefil centr. Já jsem na to byl sice připravený, že by to nemusel trefit, ale sjelo mi to nešťastně po noze a spadlo do sítě.
Z čeho pramenil ten hororový závěr? Chyběly na konci síly?
Nemyslím si, že jsme odešli fyzicky. Potom, co jsme prohrávali 1:2, tak jsme chtěli útočit a z toho pramenila okénka vzadu, které soupeř díky své rychlosti dokázal využít. Je potřeba si zanalyzovat chyby a poučit se z nich do dalších zápasů.
