Po jednom výskoku v zápase proti Prešovu dopadl na hlavu a nevěděl o světě. Byl v bezvědomí, zapadl mu jazyk a nedýchal. Spoluhráči domácí hvězdu marně křísili. "Jazyk jsem mu sám vytáhl, kluci pomáhali. Když se Marek probral, na nic si nepamatoval a chtěl rovnou zpátky na hřiště. To jsem mu samozřejmě nedovolil," vyprávěl o tísnivých chvílích Letko deníku Nový Čas.
Když se Bakoš dozvěděl, co se mu v uplynulých minutách stalo, dojatě doktorovi děkoval. "Zachránil mi život. Na to do smrti nezapomenu," hlesl tenkrát. Za pohotovou reakci lékaře mohou být zpětně vděční i v řadách českého mistra, který v Bakošovi našel spolehlivého kanonýra.
Trenér Západočechů Pavel Vrba poznal slovenského mládežnického reprezentanta v Púchově, když od roku 2004 vedl tamní Matador. "Marek je pro nás klíčový hráč," přiznává kouč o sedm let později. Za tu dobu si Bakoš prošel úspěšným i těžkým obdobím.
V Púchově se z něj stala hvězda a měl namířeno do Anglie, jenže z angažmá ve druholigovém Derby County na poslední chvíli sešlo. V březnu 2006 tak odešel na zkušenou do ruského Šinniku Jaroslavľ. Bakoš se ale neuchytil a klub ještě k tomu v další sezoně sestoupil z nejvyšší soutěže.
Proto se střelec vrátil do rodné země, kde se upsal Ružomberoku. Stejně jako v Púchově zářil a také oblékal kapitánskou pásku. Rok 2008 pro něj byl ale hodně kritický. Na jaře si vysloužil přezdívku "Zabiják Bakoš", protože si za ošklivé fauly vysloužil v krátkém čase hned tři červené karty. "Už je toho moc. Lidi si začínají myslet, že neumím hrát fotbal a jde mi jen o to, abych zranil protihráče," zlobil se sám na sebe.
Pak následoval již zmíněný moment, kdy se ocitl v bezvědomí. Na konci roku přibylo ošklivé zranění kolene. Když mu lékaři dávali dohromady meniskus, zjistili, že má ještě přetržený křížový vaz. Musel na operaci a chyběl půl roku. Krátce po uzdravení už se stěhoval do Plzně. V následujících dvaašedesáti zápasech české ligy nastřílel 24 branek.
Fanoušci ho chtějí do reprezentace, ale zatím čeká marně
Nejvíc se mu ale daří v posledních měsících, kdy Plzni šesti góly zajistil postup do základní skupiny Ligy mistrů, v níž přidal další dvě trefy. Na hřišti je nenápadný, ale ve vápně soupeře se opakovaně ukazuje jako chladné ostří západočeského meče.
Na pozvánku do seniorského národního týmu přitom pořád čeká. Slováci sázejí spíš na trio tureckých legionářů Róberta Vitteka z Trabzonsporu, Filipa Hološka z Besiktase či Stanislava Šestáka z Bursasporu. "Dokázali toho víc než já a hrají ve slavnějších klubech. Dal jsem teprve pár gólů a nepředpokládal jsem, že mě na klíčové zápasy kvalifikace o Euro najednou povolají," zůstává skromný osmadvacetiletý Bakoš.
Slováci byli velkým překvapením loňského mistrovství světa v Jihoafrické republice, kde došli až do vyřazovací fáze. Na evropský šampionát ale nepostoupili, protože opakovaně nezvládali klíčové zápasy. Ani Vrba nechápe, proč Bakoš nedostal od trenéra Vladimíra Weisse šanci. "Nevím, proč se mu vyhýbá nominace do slovenské reprezentace. Kdyby byl Čech, tak by možná v národním týmu byl," míní plzeňský lodivod.
Dá se však předpokládat, že formu Bakoše nebudou povolaní lidé dlouho ignorovat. Do národního dresu ho chtějí obléknout už i slovenští fanoušci, kteří na Facebooku založili skupinu "Chcem Mareka Bakoša v repre".
