Také proto, že se začal v sestavě posunovat do středu hřiště a dostával šanci v těžkých zápasech včetně generálky na půdě Benfiky Lisabon.
Rosický odjel do Anglie počátkem července a netušil, zda nakonec nezmění dres. Sám sice chtěl v londýnském klubu setrvat, ale nevěděl, jaké plány s ním má trenér Arséne Wenger. Na prvním srazu národního týmu v nové sezoně už byl klidnější, protože Arsenal na něj zjevně hodlá spoléhat. A co víc: kouč mu možná svěří roli středového hráče, na kterou je zvyklý z reprezentace.
"Příprava byla náročná, ale nemohu říct, že složitější. Bylo to podobné jako v předchozích letech, únavné bylo jen to cestování navíc. Rakousko, Malajsie, Čína, Německo, Portugalsko, tam všude jsme během léta byli," vyjmenoval Rosický na dnešním srazu českého týmu v Praze destinace, do kterých "Kanonýři" zavítali.
Arsenalu v závěru přípravy chyběli Nasri s Fábregasem, a tak měl Rosický najednou jiné úkoly než dříve. A protože se navíc spekuluje, že oba tito hráči mohou přestoupit, možná získá český fotbalista tuto roli i do budoucna. "Hrát ve středu se mi sice líbí více, ale raději bych, aby zůstali. Pokud chceme vyhrávat, potřebujeme špičkové hráče," konstatoval Rosický.
Ještě větší zodpovědnost ale bude mít za výsledky reprezentace, kterou čeká klíčový podzim v boji o postup do baráže mistrovství Evropy. Rosický je přesvědčen, že mužstvo svůj úkol zvládne. "Zápas ve Skotsku může rozhodnout. Pokud bychom vyhráli, náš náskok může být velký," připomněl důležitý souboj, který čeká národní tým za necelý měsíc.
I proto je prý dobře, že až na Poláka, Hubníka a Necida dorazil na středeční přípravný zápas v Norsku kompletní výběr. "To je pozitivní zpráva. Zápas s Nory se nám hodí, jde o podobného soupeře a ještě možná silnějšího," prohlásil před duelem s houževnatými Seveřany.
"Presing není samospasitelný"
Ve Skotsku mohou Češi navázat na domácí vzájemný duel, v němž soupeř vytrvale bránil, ale nátlakový fotbal nakonec přinesl úspěch. "Tehdejší zápas jsme odehráli ve vysokém presinku, po kterém se u nás teď tolik volá. Jenže on není samospasitelný, například proti individuálním schopnostem Xaviho a Iniesty příliš nepomůže," zavzpomínal na jarní utkání proti Španělsku, v němž byla Bílkovu výběru vyčítána pasivní hra.
V tom je fotbalistům dávána za vzor nynější Hřebíkova reprezentační devatenáctka, jenže podle Rosického se v tomto případě srovnávají nesrovnatelné záležitosti. "Moc to těm klukům přeju a mrzí mě, že jsem kvůli tréninku viděl jen prodloužení jejich evropského finále. Ale na druhou stranu výsledky juniorských týmů nic neřeší, hrají proti sobě stejně staří fotbalisté a teď je teprve čeká přechod do mužského fotbalu, který bude klíčový," upozornil Rosický.
Připomněl, že i největší talent se může propadnout do zapomnění. "Pamatuju stejně starého kluka, který byl v žákovském věku určitě lepší než já, ale přechod do chlapů nezvládl. A výsledky také nejsou argument: já, Milan Baroš, Honza Polák ani Zdeněk Grygera jsme v nižších ročnících nic nevyhráli, ale pak jsme se dostali do áčka a na šampionáty. A teď si proberte, kolik hráčů z nedávného úspěšného týmu do dvaceti let se prosadilo trvale," prohlásil Rosický.
