Nejspíš příští měsíc se dozví, jakým způsobem zaplatit víc než stomilionový dluh vůči firmě ENIC, která klub dřív ovládala. Jde o rozhodnutí, které zásadně ovlivní budoucnost klubu zvyklého dřív útočit na nejvyšší mety.
To už ale nemusí být ve funkci Karel Jarolím, pokud v následujících dvou kolech před reprezentační pauzou nepřesvědčí vedení Slavie, že má smysl, aby u týmu pokračoval.
Jak se klub, který loni v polovině roku vládl jako dvojnásobný mistr českému fotbalu, vyrovnává se skutečností, že je v lize po devátém kole jen dva body od posledního místa?
Tak to chodí, nepotkalo to jen Slavii, ale i další významné kluby. Na takovou otázku říkám, že se s tím Slavie nesmiřuje, teď hledáme její novou tvář.
Je situace ve Slavii z vašeho pohledu vážná?
Záleží na tom, jak to myslíte. Z pohledu toho, kolik utkání ještě zbývá do konce ročníku, vážná určitě není. Stav společnosti nás nutí přijímat řadu opatření, abychom ji stabilizovali. To je úkol, s nímž jsem do Slavie přišel. Musíme reflektovat vývoj doby, nejsou tady desítky sponzorů, kteří by nám nabízeli stovky milionů do rozpočtu. Klub momentálně musí spoléhat hlavně na zdroje, které sám vyprodukuje. Novináři i fanoušci mají sklony říkat, proč nekoupíme toho nebo onoho útočníka... Kdybych se jich zeptal, proč nemají doma rolls royce, poklepali by si asi na hlavu aodvětili: Za co bychom si ho koupili? Přizpůsobit se podmínkám ekonomického výsledku je pro nás primární záležitost.
Situace ve Slavii se za deset měsíců radikálně změnila. Kolik času zabere cesta zpátky na vrchol?
V případě Slavie platí fyzikální zákony. Z kopce dolů padáte vždy rychleji, než potom šplháte nahoru. Náš problém je založený na loňském neúspěchu utkání v kvalifikaci o účast v Lize mistrů se Šeriffem Tiraspol. Slavia před ním vsadila na nákup určitých hráčů, aby zvládla hru na více frontách. V jednu chvíli byly nastartované nějaké výdaje, ale příjmy zmrzly. Než se podaří změnit filozofii, chvíli to potrvá. Je potřeba zastavit trend padání a začít pracovat tak, jak s tím má Slavia zkušenost. Už to tady bylo před několika lety. Všichni se podivovali, kam zmizeli známí hráči ze Slavie a objevili se neznámí jako Švento a Suchý, začali hrát báječný fotbal a povedlo se udělat první titul. Přes všechny odlišnosti by se tento způsob velmi podobně měl aplikovat znovu.
Mají se fanoušci smířit s tím, že i tato sezona nebude pro Slavii úspěšná? Spoléháte na to, že budou trpěliví? V jejich reakcích mnoho pochopení nenajdete...
Sleduju jejich vyjádření na internetových stránkách i prostřednictvím sociálních sítí a chápu je. Málokdo si ale uvědomuje, že dnes každá změna v kádru představuje výrazné personální náklady. Každý si myslí, že koupíme deset hráčů a když se to s nimi nepovede, pořídíme si dalších deset, ale to tak nejde. Fanoušci by měli vědět, že Slavia ročně investuje 20 milionů do mládeže. Kolik takových klubů v Česku je? Když se dnes podíváte na reprezentační jednadvacítku, spočítáte si, že v základu tam nastupuje devět hráčů vychovaných ve Slavii.
Proč z toho tedy Slavia víc neprofituje?
Těžko se to hodnotí, jsem ve funkci teprve tři měsíce. Pokládám si vlastně stejnou otázku. Současně říkám, že způsob výchovy mládeže ve Slavii je dobrý a zase nastal čas ho víc využívat. Minimálně tři odchovanci by se v sezoně měli dostat do áčka a postupně třeba i odcházet. Hráče musíme prodávat, jestliže je neuplatníme na trhu, je to špatně. Takový ekonomický potenciál náš současný kádr neskýtá. Máme v něm nějakou jistotu – fotbalisty, kteří mají něco za sebou, mají i renomé, ale je jich v týmu příliš mnoho. Musí se to dostat víc do vyrovnaného stavu.
Kam míří ambice Slavie za takového stavu?
V žádném případě nemáme postavený cíl tak, že vyhrajeme ligu, nebo nastane katastrofa. Náš přístup byl takový, že bychom byli rádi, kdybychom se dostali do pohárové Evropy. Není tu ani žádný prémiový řád na titul, nic takového jsme nevytvořili.
Jak silná je pozice trenéra Jarolíma?
V tuto chvíli bych řekl, že situace okolo trenéra nebyla na pořadu dne. Uvidíme, jaké budou výsledky v dalších kolech, tedy do další reprezentační přestávky, pak budeme situaci hodnotit. Nechci na takhle položenou otázku něco kategorického říkat. Trenér Jarolím měl před zahájením sezony svoje představy o hráčském složení týmu a bylo by nekorektní říkat, že si mohl přivést, koho potřeboval. Takové pravomoci neměl, představenstvo mu je nedalo, neměl volnou ruku. Proto má hráčský kádr, jaký má, a s tím pracuje. To je jeho zadání a tím je limitován. Teď je to o tom, jestli se ukáže, že je schopný s tímto hráčským kádrem pracovat a má mu dál co dát. Teď neříkám, jestli má, nebo nemá. Mluvím o tom, co budu sledovat já, celý sportovní úsek i představenstvo klubu.
Jak se na současné situaci ve Slavii podepisuje víc než stomilionový nesplacený dluh vůči společnosti ENIC. Máte bližší informace, jak britský soud spor řeší?
Zatím nic konkrétního nevíme. Z Velké Británie jsme dostali od právníků poslední informace, že konečné rozhodnutí nebude vypracováno dřív než v říjnu. Nemohu k tomu nic jiného říct. Snad jen zopakuju, že je jistá věc, že jako každý subjekt musíme své dluhy narovnat, to Slavii určitě nemine. Zbývá otázka, jestli bude částka 2,7, nebo 3,6 milionu liber a jestli to bude najednou, nebo v etapách.
Máte signály od akcionářů, že by byla Slavia schopná vyrovnat se s variantou, která by vám vyhovovala nejméně? Tedy zaplatit celou částku najednou?
Celá věc byla známá mnohem dřív, než jsem do Slavie přišel. Beru to jako fakt, který je zcela zjevný, a proto není předmětem žádné hysterie ani sporů.
Hodně se spekuluje také o osobách, kterým vlastně Slavie patří. Majitelé zůstávají dál nejasní – proč chtějí zůstat v anonymitě?
Nevím, asi se na to špatně dívám. Je zcela evidentní, kdo vlastní akcie Slavie, dá se to vyčíst z obchodního rejstříku. Já také opravdu nevím nic jiného.
Spíš se řeší, kdo stojí za společnostmi, které oficiálně ovládají Slavii... Naposledy se zmiňovalo jméno kontroverzního podnikatele Petra Sisáka.
Je tady tříčlenné představenstvo a valná hromada. S panem Sisákem jsem nikdy nepřišel do styku. Pro mě je Slavia naprosto standardní společnost řešící svoje problémy. Neviděl jsem, aby noviny zmiňovaly, kdo je akcionářem nějaké jiné běžné obchodní společnosti.
Přesto by odhalení identity akcionářů mohlo Slavii pomoci. Její struktura by byla víc transparentní, nemyslíte?
Když jsme seděli s panem Rosenem (předseda představenstva Slavie – pozn. red.) s fanoušky ze severní tribuny, padaly tam podobné otázky. Kdo, jak, řekněte jména... Pan Rosen argumentoval tím, jaký tlak jsou schopní fanoušci vytvořit. Připomněl trenéra Hřebíka, jaké měl problémy i ve svém bydlišti, když přišel podruhé do Sparty, co mu fanoušci dělali. Ti lidé (tedy majitelé Slavie) žijí, mají rodiny, jen kvůli sportovnímu neúspěchu nechtějí být terčem odvet a útoků fanoušků, kteří jsou nespokojení s tím, že zrovna nějaký hráč nehraje. Snažím se reprodukovat, co pan Rosen říkal, ale sám jsem to vnímal stejně.
Odhlédněme od problémů se společností ENIC. Jak jinak vypadá hospodaření Slavie? Dva prvoligové kluby jsou nyní v insolvenčním řízení, nehrozí něco podobného i Slavii?
Nemůžu říct, že Slavia je právě v tuto chvíli v nějaké ekonomické super kondici a může si dovolit vyskakovat. Právě proto žijeme hodně při zemi a následně musíme přijmout opatření související se zmiňovanou platbou. Možná ještě zeštíhlíme aparát klubu, snížíme počet profesionálních hráčů, nastavíme platové stropy apod. Kdybychom zůstali u stejného způsobu hospodaření, bez výrazných sportovních úspěchů jako je účast v Lize mistrů, nedalo by se to ustát.
