Žádná oslava, jeho první medailové umístění v závodě Světového poháru se obešlo bez přípitku. "Na to bude čas po sezoně," utrousí Lukáš Hlava. Včera se spolu s ostatními členy českého týmu přepravil z Lahti do Trondheimu, kde je ve středu čeká kvalifikace a ve čtvrtek další závod.
"Mám velkou radost. Je to nakopnutí a zlepšení nálady. A taky to znamená další práci směrem k následujícím závodům," má jasno, nicméně z jeho hlasu nadšení netryská. "Já už jsem takový kliďas, přiblíží chlapík, jenž se v sezoně probil popáté do elitní desítky.
Po jeho životním závodě mu řada soupeřů gratulovala. "Hlavně Slovinci a Poláci, s těmi jsme si jazykově blízcí. Ale taky přišel Morgenstern," zmíní skokan Dukly Liberec slavného Rakušana, sběratele medailí. Jenže Thomas Morgenstern je o dva roky mladší než Hlava.
Většina mladých talentů se ztratí
Čím to, že český skokan tak dlouho sbíral skokanské ostruhy, zatímco věhlasní Rakušané naskočí do světové špičky třeba v osmnácti? "Vysvětluju si to tím, že u nás, když se objeví talent s výbornými výsledky v raném věku, tak se většina takových ztratí," přemítá David Jiroutek, reprezentační kouč, který je zároveň osobním trenérem Hlavy.
"Český národ už je takový – mladí kluci kolikrát pořádně nevědí, jestli by chtěli stoprocentně pracovat, nebo chodit na diskotéky a užívat si. Vezměte si fotbalistu Fenina. Přijde mi, že v Rakousku nebo Německu jsou v tomto směru vyspělejší, víc jsou vedeni určitým směrem. Tady to lidem trvá. Pokud je to nesmete a vydrží, tak si nakonec uvědomí, proč to dělají, vyspějí," pokyvuje hlavou.
Kdo ze současného českého týmu podle trenéra do této charakteristiky patří? "Všichni. Janda taky vyhrál Světový pohár v osmadvaceti, a ne v osmnácti, kdy do něho vstoupil. Snad jen Roman Koudelka se vymyká. Jako mlaďas přišel do party cílevědomých Matury nebo Jandy, vítěze Světového poháru. Neměl kolem sebe ten svět mladých, kteří přesně nevědí, co od života chtějí," dodává trenér.
Skoky a rodina, to je teď Hlavův život
Ještě jednu změnu Lukáš Hlava v životě zaznamenal. Už rok a půl žije v Harrachově s bývalou manželkou někdejšího sdruženáře Milana Kučery a pomáhá se starat o čtyřletá dvojčata. "Určitě to neudělal kvůli tomu, že skákal čtyřicátá místa ve Světovém poháru. Ale svědčí to o tom, že vyspěl, ví, co je to zodpovědnost," míní Jiroutek.
Skoky a rodina, děti partnerky ve věku 16 let a zmíněná dvojčata, to je teď skokanův život. "Ráno vedu jednoho chlapce do školky. Když netrénujeme, vracím se a cvičíme s druhým, je postižený mozkovou obrnou. Mám radost, když vidím pokrok. Domů se těším," líčí Hlava. "Adam Malysz měl kdysi taky svaly, ale začal dobře skákat, až když se oženil," přitakává Jiroutek.
Ještě něco si trenér pochvaluje. "V sezoně kluci nebyli ani jednou v hospodě nebo na diskotéce, což tu kdysi bylo. Teď vědí, že by mohli onemocnět, oslabit se. Změnili styl života, jedou v sezoně, která jim něco přináší," konstatuje.
