LN Co je podle vás na skákání nejhezčí?
KOUDELKA (K): Let vzduchem. Těžko se ale tenhle adrenalin vysvětluje někomu, kdo si skákání nezkusil.
JANDA (J): Pocit z letu.
LN Co byste si od toho druhého nejraději vypůjčil?
K: Formuli, kterou Kuba občas jezdí. Párkrát jsem se na závody vydal a nadchly mě. Docela rád bych se v tomhle autě taky někdy svezl. A co se týče skákání, od Kuby bych bral jeho styl za letu.
J: Chtěl bych mít Koudyho mládí. Asi to ale už nepůjde.
Co byste si vzájemně poradili?
K: Radit mu je těžký, protože je mnohem zkušenější. Navíc jsem se od něj víceméně zatím pořád jen učil. Snad jen jeden detail, že by při kvalifikacích mohl být míň nervózní.
J: Co se týče soukromí, tak aby se někdy trochu uklidnil. (směje se)
V čem se lišíte?
K: Když to vezmu po sportovní stránce, tak jsme si celkem dost podobní. Shodli jsme se na tom, že jsme malinko nerváci. A jinak je Kuba určitě normálnější a rozumnější. Občas ale na soustředění děláme trochu blbosti. Třeba na posledních závodech v Klingenthalu jsem dostal foukací harmoniku, a když Kuba telefonoval se svojí Luckou, tak jsem mu do toho hrál. Vytvářel jsem romantiku a představte si, že ho to štvalo!
J: Koudy je hrozně hyperaktivní člověk. A když mu někdy na pokoji trochu hrabe, tak mu říkám, ať se zkusí uklidnit. Teď před pár dny zrovna donekonečna foukal do tý harmoniky, tak jsem mu povídal, že bysme se spolu mohli vydat na Václavák. Koudy by hrál a já do rytmu tancoval.
Oba máte na těle tetování. Roman na paži v čínských znacích vyvedená slova láska, vytrvalost, síla, smích a věčnost, Jakub zase na rameni malý symbol čehosi. Věříte, že vám tetování v něčem pomáhá?
K: Dlouho jsem se rozmýšlel, co si mám na ruku dát, aby to nebyla nějaká blbost, když už je to tam na celý život. Já docela na tyhle věci věřím, že člověku pomáhají.
J: Ten malý symbol neznamená vůbec nic. Kdysi bylo tetování hrozně módní a dnes lituju, že jsem se tetovat nechal. Tohle měl být jen začátek tetování, ale když na mě vytáhli tu velkou jehlu, tak jsem si nechal udělat jen tenhle maličký symbol. Věřím spíše na určité svoje rituály, ale prozrazovat je nebudu.
LN Na co jste se v posledních dnech a týdnech před šampionátem při tréninku nejvíc zaměřili?
K: Na letovou fázi. Snažím se malinko uvolnit, abych nebyl tak strnulý.
J: S trenérem Vasjou Bajcem pilujeme hlavně nájezdové postavení a odraz. Pořád to ale není ono. Vasja mi říká, že je super, když jsem schopný jeho připomínky při dalším skoku zrealizovat, bohužel ale spolu nemůžeme být tak často, jak bychom potřebovali. Má totiž, jak známo, povinnosti u tureckých skokanů.
LN Nepřichystali jste si pro Liberec nějakou zajímavou technickou novinku?
K: Zkoušel jsem nové rukavice, zjistil jsem ale, že když člověk skáče dobře, tyhle věci víceméně nepotřebuje.
J: Slovinci mi ušili kombinézu přesně na moji letovou fázi, aby při skoku co nejvíc pracovala v můj prospěch.
LN Komu z lidí pracujících ve skoku na lyžích nejvíc věříte?
K: Určitě Lubošovi Plecháčovi. Trénujeme spolu celý rok a dobře se známe.
J: To je snad jasné... Vasjovi. Nikdo jiný takový není.
LN Bavíte se mezi sebou během závodů?
K: Moc ne. Každý má svoje zvláštní rituály, třeba chodíme každý jindy běhat. Takže si třeba mezi koly plácneme rukama a to je všechno.
J: Člověk se soustředí hlavně na svůj výkon a ostatní věci a skokany kolem sebe moc nevnímá. Takže se maximálně jen pár slovy povzbudíme.
Nemůže být pro vás paradoxně nevýhodou, že se mistrovství světa pořádá v Česku?
K: Výhody a nevýhody vidím tak nastejno. Určitě nějaký tlak ale oba budeme vnímat.
J: Je především super, že se konečně tak velké závody dostaly do Česka. A co se týče případné pozornosti médií a vůbec veřejnosti, tak díky posledním výsledkům si ji užije spíše Roman. Myslím si, že já budu mít klid.
LN Vzhledem k poměrně drahým vstupenkám se může stát, že na Ještědu vás příliš českých fandů povzbuzovat nebude. Počítáte s touhle možností?
K: S tím já nic neudělám. Už dopředu počítám s tím, že tam bude víc Poláků a Němců než Čechů a že svým budou fandit hodně nahlas.
J: V dnešní době je asi skutečně docela těžké, aby na skoky přijela třeba celá rodina. Fandové z Polska a Německa se určitě dostaví v hojném počtu a co se týče našich fandů, necháme se překvapit.
LN Co vám chybí ještě k tomu, abyste se postavili na stupně vítězů?
K: Určitě štěstí. Jinak nic.
J: Trocha štěstí a dobré skoky.
LN Kolikrát jste měli možnost vyzkoušet si v letošní zimě můstky na Ještědu?
K: Trénoval jsem tam jednou a skočil si šestkrát na malém můstku. Trénovat tam ale před závody často je podle mého názoru zbytečné.
J: Letos jsem si tam v zimě neskočil ani jednou. Také si myslím, že není dobré připravovat se tam delší dobu. Můstků pak skokan může začít mít plné zuby, spekuluje pak, jestli je jeho rádius takový, či jinačí. Můstky na Ještědu přibližně znám a celkem vím, co od nich můžu čekat. Nejlepší podle mě je někam přijet, párkrát si skočit, pak jít na kvalifikaci a hned potom na závod.
LN Proč je momentálně vedoucí muž Světového poháru Rakušan Schlierenzauer prakticky neporazitelný?
K: Narodil se s velkým talentem a je dobrej po všech stránkách. Nevím, co víc k němu dodat.
J: Má nejlepší letovou fázi ze všech skokanů na světě a mimořádný cit na luft.
LN Máte před závody nějaký ustálený zvyk, který si nikdy neodpustíte?
K: Ani snad ne, ale reprezentační trenéři chodí večer před závodem většinou posedět, abychom měli na můstku dobrej vítr. Čím později přijdou, tím nám prý bude lépe foukat. Takže v Liberci jim dám asi svoje kapesné s tím, aby se vrátili na hotel pokud možno až v šest hodin ráno...
J: Den před kvalifikací se vždycky oholím.
LN Na co si na mistrovství světa věříte?
K: Nějaké cíle určitě mám, ale neprozradím je. Možná až po mistrovství.
J: Chtěl bych, aby se diváci skvěle bavili...
LN Kdo je nejlepší český skokan na lyžích současnosti?
K: Pro mě Jakub Janda.
J: Asi Koudy, ne?
