"Kdybych tam přesto musel hrát, tak by to bylo divné a nemožné se soustředit na zápas," řekl. "Na tom dvorci jsem prožil pestrou škálu emocí a já se nechci vracet do roku 2010. Chci se soustředit na aktuální zápas a ne na ten loňský," řekl devětadvacetiletý Mahut, 103. hráč žebříčku ATP. "Po tom náročném utkání jsem si prošel určitými depresemi. Musel jsem se psychicky srovnat, což nebylo vůbec lehké," řekl.
Neměl prý nikoho, kdo by mu pomohl a tři měsíce mu trvalo, než našel klid v duši. Na osmnáctku se přitom po utkání s Isnerem již jednou vrátil. Jen pár hodin po dramatu hrál na stejném kurtu čtyřhru společně s krajanem Arnaudem Clémentem. "Byla to jedna z nejbláznivějších věcí, kterou jsem zažil. Po dvouhře jsem se cítil hrozně, měl jsem zatmění a skoro ztratil paměť. Řídil mě zpět můj autopilot," řekl.
Celý rok se lidé po světě zajímali, jak prožíval jedenáctihodinový zápas. Mahut ale jen stěží hledal úsměv. Nyní už se s tím umí vyrovnat. "Za čas lidé zapomenou, kdo vyhrál a já snad něco vyhraju, co si budou pamatovat. Ale na druhou stranu jsem pyšný, že jsem se vedle Johna podílel na fascinující historii Wimbledonu."
Mahut začal přípravu na travnatý vrchol sezony na turnaji Queen's, kde v prvním kole porazil za sedmdesát minut domácího Olivera Goldinga 6:3, 6:4.
