Soukup figuroval po druhé střelecké položce, tedy asi v polovině závodu, na 17. místě, ale pak přesně střílel, výborně běžel a posunoval se vzhůru. Do posledního kola vyjížděl pátý, ale skvělým finišem "vyfoukl" bronz o osm desetin Němci Andreasi Birnbacherovi a utišil tak do té doby bouřící zaplněné tribuny na stadionu.
"Omlouvám se," říkal Soukup německy v rozhovoru, v průběhu kterého neustále přijímal gratulace i od členů německého týmu.
Před závodem o medaili nahlas nemluvil. "Cílem bylo zajistit si účast v závodě s hromadným startem. A chtěl jsem se především vyvarovat chyb na střelnici, které jsem dělal ve sprintu i stíhačce. Zejména jsem myslel na to, abych neudělal dvě chyby v jedné položce. To už je pak většinou po závodě," uvedl.
Z dvaceti ran minul jen jeden terč při první stojce, druhé zastávce na střelnici, což byl ideální odrazový můstek k medaili. "Jsem moc rád, jak jsem střelbu zvládl." Při vjezdu do posledního kola slyšel od trenérů u trati, že je na pátém místě. Měl číslo 28 a za ním jelo ještě více než sto biatlonistů.
"Soustředil jsem se na techniku, dobrý skluz a dělal vše pro to, abych páté místo udržel. Za mnou startovalo ještě spousta výborných borců. Až na vrcholu posledního stoupání jsem se dozvěděl, že jsem v boji o medaili. Snažil jsem se, co to šlo a vyšlo to!" radoval se.
Medaili věnoval rodičům a přítelkyni Renatě, která mu fandila u trati, i trenérovi Ondřeji Rybářovi. "Má se mou nejvíce práce," řekl Soukup. "Je snem každého trenéra mít svěřence, který funguje jako hodinky. Pokud se jedná o Jardu, tak se ty hodinky občas malinko 'zpožďují', ale jinak šlapou perfektně," uvedl kouč.
Trenér: Působí flegmaticky
Soukup je podle Rybáře svědomitý, ale přitom zůstává uvolněný. "Pro mnohé působí navenek až flegmaticky, uvnitř je to však velký bojovník," řekl trenér a Soukupa nazval "ryzím příroďákem". "Na lyžích má při perfektní technice lehký odraz a delší skluz. Cit a koordinovaný pohyb jsou mu přirozenější než houževnatost a silový projev. To se projevuje například i u fotbalu. Důraz a osobní střety mu jsou cizí. Je takovým naším Tondou Panenkou," přirovnal kouč k slavnému fotbalistovi.
Pro Rybáře je Soukup víc než jen svěřencem, kterého připravuje na vrcholné závody. Znají se léta a mají společné koníčky, i proto jsou kamarády. "Má to svoje výhody a nevýhody. Občas se mi pak stává, že Jardu kontroluji při všech činnostech jako rodič. To je odraz profesionální deformace," řekl Rybář.
Na světovém šampionátu čeká Soukupa ještě štafeta a závěrečný nedělní závod s hromadným startem. "To bude bonus, kterého si moc vážím. Vím, že na start půjdu v klidu, protože už jsem tu něco dokázal. Ten závod si prostě vychutnám," plánoval devětadvacetiletý biatlonista.
