Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kvitová roste. Z chyb se rychle oklepe

MELBOURNE/PRAHA - Tak snadné sousto bývá jen za odměnu: míček se snáší z výšky k síti a hráčka s napřáhnutou raketou čeká na smeč... Jenže Petra Kvitová – podržte se – promáchla. A lob Srbky Any Ivanovičové skončil na jejím břiše. „Nevím, co se stalo. Slunce tam nebylo,“ vrátila se k momentu česká tenistka.

Česká tenistka Petra Kvitová na Australian Open v Melbourne foto: ČTK

"Nevím, kudy ten míček proletěl. Zřejmě jsem si myslela, že to lehce uhraju," smála se. Pravda, po výhře 6:2, 7:6 a postupu do čtvrtfinále grandslamového Australian Open, kde ji čeká Italka Sara Erraniová, měla k úsměvu důvod.

Kde je zřetelná psychická zranitelnost

Tenis
Například nepovede-li se trefit snadný úder jako smeč nebo volej a hráč poté absolvuje další výměnu.

Golf
Například nepovede-li se na greenu trefit do jamky velmi krátký put a hráč má poté další možnost.

Krasobruslení
Například nepovede-li se některý z povinných skoků a závodník má krátce poté absolvovat další.

Sporty se střelbou
Například nepovede-li se dobrá rána a závodník má ihned trefit znovu.

Kolektivní sporty
Například nepovede-li se kvůli trapné chybě proměnit stoprocentní šanci nebo gólman inkasuje za svá záda branku z první střely zápasu.

Ale v deváté hře druhé sady jí na kurtu do zpěvu moc nebylo. Po málo vídané chybě následně prohrála osm míčků po sobě – a její vedení 5:4 se rázem proměnilo ve ztrátu 5:6. Kvitovou tenhle okamžik zcela rozhodil.

Jenže podle sportovních psychologů je podobná frustrace běžná. Ze statistik prý vyplývá, že zhruba u třetiny sportovců vede ke stupňování výkonu, u zbylých dvou třetin se však dostaví nekoncentrace a krátkodobý výkonnostní útlum. Jde jen o to, jak je dlouhý.

"Petra byla trochu v rozpacích, ale dala se do kupy a ukázala sílu. V předchozích letech i minulý rok by ještě takové zápasy nejspíše prohrála, ale teď se dokáže oklepat. Je opravdu silná," chválila svou možnou následovnici Martina Navrátilová, bývalá světová jednička.

"Je hodně odolná. Do menších krizí se sice v průběhu zápasu dostává poměrně často, ovšem umí se s nimi rychle vypořádat," souhlasí sportovní psycholožka Eva Šauerová, podle které je vidět obrovské množství zkušeností, které Kvitová za poslední rok nasbírala. "Elitní sportovci prožívají během zápasu emoce, které si jen těžko dokážeme představit. Tyhle emoce nejde naučit v tréninku, musí si tím projít v zápase," míní Šauerová.

"Vyhrávají ti sportovci, kteří dopředu vědí, že podobná chyba může přijít, a umí si s ní poradit. Horší je, když jsou něčím zaskočeni, potom trvá velice dlouho, než to zpracují a vyhodnotí," dodává.  Tenis však není zdaleka nejkritičtějším sportem, co se krátkodobého výpadku koncentrace týče. S podobnými nesnázemi bojují například i střelci, atleti v technických disciplínách nebo krasobruslaři.

"Pád hned na začátku jízdy? To je hodně nepříjemné. Ale z vlastních zkušeností vím, že se z toho můžete ještě dostat. Stále je hodně možností, jak to napravit," míní někdejší krasobruslař, bývalý mistr světa, René Novotný. "Například u Tomáše Vernera ale platilo, že pokud spadl při čtverném skoku, ve zbytku jízdy přidal další chybičky."

Mnohem horší jsou ale podle něj zbytečné pády na konci jízdy. Sil moci není, závodník ztrácí chuť bojovat a dojíždí v křeči. "Ale je to opravdu individuální. Chyby se nevyhnou ani těm nejlepším."

S tím má ostatně zkušenosti i nejuznávanější házenkář planety Filip Jícha. V duelu se Švédskem na probíhajícím mistrovství Evropy běžel v důležitém momentu sám na branku, ve stoprocentní šanci ale nastřelil brankaře. "Tohle mě nestresuje. Otřepu se a jedu dál, protože vím, že zpravidla 90 procent trháků proměním," vysvětluje.

Potvrzuje tak slova psychologů, že nejdůležitější zbraní šampiona je jeho psychika. A ta u Kvitové zatím funguje na výbornou.