Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Koudelka? Skokanský žralok

Sport

  2:30
SERIÁL LN ::::: STUDENEC - ...jak se připravují české naděje na ZOH ve Vancouveru. Podkrkonoší se zatáhlo těžkými, nacucanými mraky. "Pršet ale nebude," zahlásil Roman Koudelka během žonglování s tenisovými míčky. I tak se nejlepší český skokan na lyžích připravuje na olympiádu ve Vancouveru. Ve Studenci, v náručí božího klidu, před domem osobního trenéra Luboše Plecháče.

Jakub Janda (vlevo) a Roman Koudelka. foto: ČTK

Na Nouzově se říká tomu kouzelnému místu na kraji Studence. "Koudy tady má klid, nikdo nás neruší," vykládá spokojeně Luboš Plecháč. "O kus dál může i do sauny nebo do bazénu," pochvaluje si.

S novými pravidly se ukvapili

 Už nepřipomíná zakřiknutého studenta. Roman Koudelka (20) vyzrál, na sklonku léta srší dobrou náladou, vtipkuje, baví se a hlavně – věří si.

Co si myslíte o nových, poměrně složitých pravidlech, podle nichž nemusí vyhrát ten, kdo skáče nejdál?
Trochu se s nima ukvapili, skoky jsou dál dost o štěstí. Koeficienty, které se vypočítávají i podle síly větru, jsou nedokonalé. Stejně se třeba hodnotí síla větru za hranou i dole na stráni. Za hranou vám přitom vítr spíše uškodí, zatímco dole neskutečně pomůže.

Vaše role s Jakubem Jandou se trochu otočily. Nezačínáte mu už trochu radit?
Kdepak, Kuba toho má hodně za sebou, furt se mám od něj co učit. Navíc bych mu asi stejně poradit nedokázal.

Prý jste si s ním v létě dokonce zalétal v letadle...
Ani o tom radši nemluvte... V­ Courchevelu nás vzal pilot do takového malinkého letadla. Mě, Kubu a Lukáše Hlavu. Jandysovi na chvíli půjčil knipl do ruky a­on ho za chvíli pustil rychle dolů. Letadlo se zhouplo a natočilo se. Na dvě vteřiny zavládlo hrobové ticho, pak jsme začali všichni řvát, jen Jandys se tvářil velice spokojeně a smál se. Tak na tuhle chvíli nikdy nezapomenu.

Jak moc si před blížící se zimou věříte?
Já si věřím hlavně v létě, v každém závodě jsem chtěl skončit do desátého místa. V zimě potřebuju na začátek malinko víc skoků, než se do toho dostanu. Začátky mi totiž dřív moc nevycházely. Ale teď chci, aby to šlo hned.

Neoprášíte skokanské rukavice, na nichž máte namalované smajlíky?
Nevím. Na pravé jsem míval veselého a na levé smutného. Podle toho, jak se mi skok povedl, jsem rozevíral tu či onu. A kdybych si je vzal, doufám, že ve Vancouveru ukážu tu pravou.

"Z Lomnice to sem mám čtvrt hodiny autem, žádný problém," řekne dvacetiletý skokan, který v­poslední době dává na frak většinou i­slovutnému "káněti z Frenštátu" Jakubu Jandovi.

Našlápnuto do cirkusu
Koudelka balancuje na jakýchsi nafouknutých gumových talířích, zvaných toga, a přitom žongluje se třemi míčky. Možná i proto, kdyby na skokanských můstcích přestal létat ke stupňům vítězů, by mohl zkusit štěstí u cirkusu Humberto.

Své počínání vysvětluje jasně: "Spodek těla mám při balancování zpevněný a vršek naopak uvolněný. Přesně jako na můstku." Do Studence toho dne zavítal i­reprezentační trenér David Jiroutek v doprovodu čiperné dcerky Míši, kterou vychovává společně s­nejlepší českou běžkyní na lyžích Kamilou Rajdlovou.

"Dneska už nemá smysl trénovat jen na můstcích," vysvětluje trenér. "Existuje spousta imitačních cviků, při nichž se dají chyby odstranit mnohem snáze než ve velké rychlosti na nájezdu. Už se neordinuje 700 skoků za sezonu, bohatě stačí třeba 150." Po chvíli Koudelka na oněch togách zaujme nájezdové postavení a­Jiroutek se rozjasní. "Výborně, Koudy! To je ono, vůbec nepřepadáš dopředu jako nedávno. S rovnováhou jsi na tom velice dobře."

Pak přijde na řadu vozík, či přesněji deska s malinkými kolečky. Koudelka se na ní rozjíždí v nájezdovém postavení a po odrazu ho trenér zvedá nad hlavu. Situace takřka věrná momentu na hraně můstku. "Na tomhle vozejčku se dá pracovat na chybách při nájezdovém postavení a na můstku už si skokan jen ověří, jestli se to zlepšilo," dodává trenér.

Oba trenéři co chvíli diskutují o­správnosti provedení odrazu a­Plecháč pak spokojeně prohlásí: "Vůbec mezi sebou nemáme problém. Moc dobře víme, že nám jde o společnou věc." "Trochu to, Koudy, tlačíš do strany," řekne Jiroutek po jednom z­mnoha odrazů.

"Bereš s sebou jakoby trochu lyže. A dávej bacha, aby ses neodrážel z jedný nohy. Jo, a budeme muset za hranou trochu odblokovat tu tvoji levou ruku a nohu," připomíná chvilkovou ztuhlost části těla."

Koudelka kýve hlavou a trochu zívne.

Že by se už hlásila únava?

"Ale ne, jsem vyhlášený milovník kávy a včera jsem to s těma turkama trochu přehnal," zatváří se provinile. "Pak jsem nemohl usnout. Zabral jsem až někdy po druhé hodině..."

Jiroutek připomíná, že letní Grand Prix, kterou zakončí v říjnu finále v Klingenthalu, má v posledních letech jistou zvláštnost.

Letní král vyhrává i v zimě
"Kdo ji vyhraje, kraluje i­v­zimě," povídá. Aneb v době keramických stop na nájezdech, takřka věrně připomínajících ledové stopy v zimě, léto cosi o formě naznačí mnohem věrněji než v časech bývalých.

"Což by napovídalo, že Roman by mohl v zimě skákat dobře," soudí Jiroutek. "Léto měl zatím nejlepší v kariéře, je v pohodě, nechybí mu sebevědomí. Takže teď ještě dovybrat nějakou dobrou kombinézu a půjde se na to."

I Koudelka mluví o pohodě.

"V nároďáku teď vládne uvolněnější atmosféra. Asi je to trochu i­tím, že se všichni bavíme česky, a­ne jako pod "Ritchiem" Schallertem německy. Zpočátku jsem ze spolupráce s Davidem měl obavy, ale musím to zaťukat, funguje nám to zatím fakt výborně."

Jiroutek pak poodstoupí a snad až tajuplně prohlásí: "Koudy je úplně jiný typ skokana než ostatní. Nemluví o nějakých patnáctých místech, chce prostě vyhrávat! Připomíná mi žraloka na můstku."

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...