Málek v nich vychytal Poláka i Bonka, ale parádní zákroky vytáhl i v prodloužení, kdy už Třinec téměř sahal na titul. "Všichni jsme to finále chtěli natáhnout. Člověk ho může hrát třeba jednou za život," říkal šťastný po zápase.
Cítíte úlevu? Štěstí? Nadšení?
Jsme strašně rádi, že jsme to první vítězství ve finále udělali. Dnes i včera tady navíc bylo skvělé publikum, které si to prostě zasloužilo. Nikdo z nás nechtěl končit, i když jsme v situaci, že máme hodně zraněných. Sáhli jsme si zkrátka na dno.
Co vám problesklo hlavou, když Jan Peterek při vaší power play minul z pár metrů prázdnou bránu?
Já tu střelu viděl přímo. On se ještě koukal, měl čas, takže jsem čekal, že to dá. Šlo to ale milimetry vedle. My se tím postavili na nohy, v zápase jsme vedli 3:2, hráli jsme v klidu, ale pak dostali gól v oslabení. Nakonec jsme vstali z mrtvých.
Nepřekvapilo vás najednou tolik gólů? Přece jen šlo o zápas, který mohl sérii ukončit.
Prvních šest minut od nás nebylo dobrých, Třinečtí nás tam trošku motali, mohli dát góly, dvakrát snad netrefili prázdnou bránu. Tím, že jsme dokázali vyrovnat na 2:2, se nám pak hrálo mnohem lépe.
V prodloužení jste předvedl velké zákroky proti Radku Bonkovi. Užíval jste si to?
Že bych si to užíval, to je těžké říct. Všichni jsme to finále chtěli natáhnout. My prostě musíme hrát pořád naplno, vždyť hrajeme o každý další zápas.
Věřil jste si na samostatné nájezdy?
Věřil. Ale hlavně jsem věřil, že je kluci dají. U Ondry Šedivého jsem si byl jistý, že ho dá. Protože je velmi šikovný, a Ujča (Viktor Ujčík) taky.
Jaké to bylo, chytit druhý nájezd a zvednout ruce nad hlavu?
Zvláštní. Viděl jsem, že kluci ke mně moc nejedou, tak jsem si říkal, jestli jsem to špatně nespočítal, jestli náhodou ještě nemusíme jet. Ale nemuseli jsme. Byl to krásný pocit.
Kohn: Peterkovi nikdo nic nevyčítáJeho nos zdobí krvavý šrám, jenže to Ladislava Kohna příliš nevzrušuje. "Hokej se jinak hrát ani nedá," mávl rukou zkušený útočník Třince. Po čtvrtém finále mluvil vyrovnaně, třebaže tou dobou mohl už zvedat nad hlavu mistrovský pohár. Sám k němu tým přiblížil čtvrtým gólem. To by však jeho spoluhráč Jan Peterek musel při power play Vítkovic trefit prázdnou bránu a vítězství pojistit. V dnešním zápase to byl klíčový moment. Třinec nakonec inkasoval půl minuty před koncem základní hrací doby, prohrál 4:5 po samostatných nájezdech a série se za stavu 3:1 přesouvá na jeho led. "Když se na to dobře připravíme, věřím, že to vyjde," myslí Kohn už na úterní bitvu. Jednou vedení, pak zase dotahování... Stačilo málo a mohli jste se už radovat z titulu. Neprožíval jste smíšené pocity? Chybělo jen třicet vteřin... Nepodcenili jste Vítkovice? Stále v sérii máte dvoubodový náskok... Zůstal tedy v týmu klid? Spoluhráči tvrdí, že máte pořád nahráno. Uklidňuje vás třeba i fakt, že v extralize sérii za stavu 0:3 ještě nikdo neotočil? V čem může být příští zápas v Třinci jiný? Proč to tentokrát vlastně nevyšlo? Hrály podle vás Vítkovice mnohem lépe? Co říkáte Peterkově situaci, který netrefil při power play Vítkovic od útočné modré prázdnou branku? Bylo na něm vidět, že je hodně skleslý? Viděli jste se už s pohárem nad hlavou? |