Byl to pro vás opravdu souboj brankářů - tedy vás a Málka?
To je v podstatě každý zápas, já to tak neberu. Vždy se snažím dělat vše pro to, abych pomohl týmu vyhrát. Tentokrát vyhrál šťastnější.
Bylo i na ledě vidět, že se jednalo o jiné utkání, než v pondělí?
Byl to vyrovnaný zápas, Vítkovice do toho šly stejně jako my. Měli jsme hodně šancí, ale oni se drželi. A nakonec rozhodla jediná střela, pro nás důležitá.
Jak jste viděl ten hektický závěr, ve kterém se vašemu týmu podařilo dokráčet k vítězství?
Byla tam nějaká střela, brankář to vyrazil a dorážka. Já jsem ani nevěděl, že puk skončil v síti. To jsou ale góly, které rozhodují play off.
Věřil jste v závěru, že ještě padne gól, nebo jste už myslel na prodloužení?
Já se hlavně snažil neudělat chybu a starat se o sebe. Máme dobré mužstvo, takže jsem věřil, že nějaký gól dáme. Kdyby zápas došel do prodloužení, tak bychom na to měli dalších deset minut. Já prostě věřil.
Z hlediště se zdálo, že týmy nepostrádají vůbec žádné síly...
Finále totiž nehrajete každý den, i když možná síly trochu docházejí, tak bojujete. Teď máme dva dny na to, abychom zregenerovali před těžkými zápasy ve Vítkovicích.
Jak bude těžké se neuspokojit vedením 2:0 na zápasy?
Velmi. Oni mají velké kluziště, umějí na něm hrát. My už se nemáme na co šetřit. Musíme tam jet s tím, že chceme vyhrát.
